Temná zvěst o lidské nelidskosti – tak by se dala nazvat Children’s Crusade (Dětská křížová výprava) Benjamina Brittena na text Bertolta Brechta. Nejedná se o líčení událostí z roku 1212, jsme v roce 1939 a skupina dětí bloudí válkou zničeným Polskem. Zármutek a soucit jsou dvě podstatné součásti hudby i textu. Matiné zakončí Lamentace Thomase Tallise.
Smetana má přednost
Matky prominou – dnešní matiné není věnováno jejich dni, ale Bedřichu Smetanovi, který 12. května 1884 zemřel. Na programu jsou symfonické básně Hakon Jarl, Z českých luhů a hájů a Smyčcový kvartet č. 2 d moll. Báseň inspirovanou tragédií dánského dramatika Adama Oehlenschlägera hraje Bavorský rozhlasový orchestr, Z českých luhů a hájů Vídeňští filharmonici, oba orchestry pod vedením Rafaela Kubelíka. Na závěr uslyšíme Smetanovo kvarteto.
Olimpiade v labyrintu citů a povinnosti
Některé postavy opery Josefa Myslivečka Olimpiade sice přicházejí z Kréty, ale vztahy a city jsou tím pravým labyrintem, jímž je potřeba se prodrat, aby zvítězila povinnost a rozum. Inscenace, kterou uvedlo Stavovské divadlo, provádí publikum bludištěm starých mýtů i hudby bezpečně a s jistotou.
Povstání a mše za ozbrojence
Dnešní matiné zahajuje chorál z Jistebnického kancionálu Povstaň, povstaň, veliké město pražské. K němu jsem přiřadil mši, kterou napsal franko-vlámský skladatel Guillaume Dufay (1397–1474) a použil v ní nápěv světské písně L’homme armé (Ozbrojený muž).
Ostravská banda na Pražské jaro!
Pražské jaro je náš nejznámější festival vážné hudby – národní poklad stejně jako tradicí zatěžkaný moloch. Kus čerstvého povětří by do něj mohla přinést Ostravská banda pod vedením Petra Kotíka, ale potřebuje na to přispět. Banda funguje na principu jednotlivých unikátních projektů, které je nutné finančně pokrýt, a festivalový honorář nestačí ani na náklady. Bohužel se také zadrhla jednání se sponzory. Ostravská banda je špička v interpretaci soudobé hudby a na Pražském jaru bych ji viděl opravdu rád, proto sdílím její prosbu o finanční pomoc. Poskytnout ji můžete prostřednictvím serveru hithit, nebojte se částek velkých, ale ani malých – každá koruna je dobrá. Koncert je naplánován na 31. května 2013 v Divadle Archa. Na programu jsou skladby Petra Cíglera, Tristana Muraila, Petra Kotíka a György Ligetiho.
Beethoven, Michelangeli: Císařský koncert
Pro dnešní matiné jsem vybral klasiku nejklasičtější, Koncert pro klavír a orchestr č. 5 Es dur Ludwiga van Beethovena zvaný též Císařský. Hraje Dánský národní symfonický orchestr, diriguje Jan Krenz, na klavír hraje Arturo Benedetti Michelangeli – jestli ne císař, tak král klavíru určitě.
Sladké sny o letním kině na koupališti
„Městská společnost Starez – sport v úterý představila novinky, které chystá na letošní sezonu. Mezi nimi nechybí ani letní kino v areálu Riviéry… …v areálu Dobráku v sezoně zůstanou přístupné některé atrakce, jako například trampolíny, nebo lanové centrum.“ Redaktor Brněnského deníku Jan Spěšný se zřejmě právě probudil, Letní kino na Dobráku přece nikdy nebylo, není a nebude. Alespoň v článku Brněnského deníku se o tom nic neříká. Aktualizace 25. 4.: V Brněnském deníku už článek doplnili.
Chápu, že je to nepříjemné téma pro organizaci, jejímž jediným akcionářem je Statutární město Brno. Kino na Dobráku totiž vymyslela bývalá ředitelka Brněnského kulturního centra Monika Šimková. Kultura už z názvu organizace vypadla a nahradila ji turistika, Monika Šimková ostatně vypadla taky a kino dál provozuje s občanským sdružením Noční motýl (promítat se bude i letos, ačkoliv se Dobrák rekonstruuje). Ať už za tím vším bylo cokoliv, seriózní a bezpochyby nezávislý Brněnský deník by se o tom zmínit mohl. Kino na Riviéře je jistě skvělý nápad, jen už ho měl dávno někdo jiný a Jan Spěšný to dobře ví.
Fišer, Klusák, Valerie a týden divů
Pro dnešní matiné jsem vybral hudbu Luboše Fišera a Jana Klusáka k filmu Jaromila Jireše Valerie a týden divů. Surrealistický horror na motivy románu Vítězslava Nezvala je okouzlující i po hudební stránce – poslouchejte pozorně, kdo bude zlobit, toho sežere tchoř.
Divadýlko v Baráčnické rychtičce
Parádička, lahůdka, orosené Svijany, Plznička a ještě smajlík na konec – není těch roztomilostí nějak málo? K narozeninám bych si přál více příčetných spisovatelů reklamních textů, alespoň kolem propagace umění.
Baráčnická rychta a Proměna na Facebooku, screenshot
Terezínské hvězdy na Pražské konzervatoři
V sále Pražské konzervatoře zněla hudba terezínských autorů zasazená do děsivých a skličujících okolností jejího vzniku. Zároveň ale byla zahraná na takové úrovni, že všechny mimohudební hrůzy ustupovaly do pozadí. Dvoudenní program nazvaný Terezínské hvězdy se po citlivém a svým způsobem i efektním tématu povrchně nevozil, ale vycházel skutečně především z hudby samotné a jejích kvalit.
Helena Třeštíková a Zdenka Fantlová, foto Jiří Sláma
