Včera, 29. listopadu 2010, zemřel vynikající německý tenorista Peter Hofmann (narozen 22. srpna 1944). Začínal jako rockový zpěvák, naštěstí u pop music nezůstal a dal se na operu. Publikum okouzloval zpěvem i zjevem, jeho doménou byli především mladí wagnerovští hrdinové: Parsifal, Lohengrin, Walter von Stolzing. Můžete ho slyšet na nahrávkách Georga Soltiho, Leonarda Bernsteina, Herberta von Karajana. Pro mnohé byl ale především Siegmund ze slavné bayreuthské inscenace Nibelungova prstenu z let 1976–1980, kterou dirigoval Pierre Boulez a režíroval Patrice Chéreau.
Energický klavírista, unylý zbytek
Závěrečný koncert festivalu byl spíš unavený než slavnostní. Vymykal se především výkon Kirilla Gernsteina v Schönbergově Koncertu pro klavír a orchestr.
Kaprálová Quartet matiné
Vítězslava Kaprálová, Alfred Schnittke, Leoš Janáček a jejich smyčcové kvartety – to byl obsah posledního matiné festivalu Janáček Brno 2010, které mělo rozsah regulérního večerního koncertu.
Prokletá múza, špinavá vize – Lulu
Není-li jasné, jak začít, je nejlepší začít přímo: provedení opery Albana Berga Lulu souborem Divadla a filharmonie Essen bylo prostě fantastické.
Druhotvary podruhé
Vernisáž výstavy Druhotvary II v Janáčkově památníku připomínám jen několika slovy a fotografiemi. Lépe bude, když se na výstavu zajdete podívat sami, výstava potrvá do 22. ledna 2011.
Morava, chodníček, Bystrouška a mlhy
Po festivalových večerech s Janáčkovou hudbou se dobře usíná, během festivalových matiné se radostně probouzí. Dokonce i nám, kdo se jinak mentálně probouzíme až po poledni.
Původní Šárka a konvenční mládí
Druhou světovou premiérou festivalu Janáček Brno 2010 bylo uvedení původní verze Janáčkovy operní prvotiny Šárka. Při ztvárnění autorova operního mládí dostalo příležitost i mládí současné – všichni zúčastnění umělci si své místo v operním světě teprve hledají.
Šárka, Ariadna a hra na mýtus
Hravé, výtvarně téměř komiksové pojetí a dominantní ženské hrdinky spojovaly dvě odlišně myšlené opery: prvotinu Leoše Janáčka Šárka a snovou Ariadnu, pozdní dílo Bohuslava Martinů.
Janáček, Schulhoff a Mendelssohn v jednom duchu
Henschel Quartett v Mozartově sále brněnské Reduty exceloval a dokázal interpretačně sjednotit i dvě poněkud nesourodé části koncertu. Jeho výkon byl zcela suverénní, přestože místo stabilně uváděného Markuse Henschela hrál na housle Conrad Muck.
