Vztah muže a ženy, otázka morálky a cti v historii a v současnosti, to byl ve stručnosti rámec skvělé inscenace opery Benjamina Brittena Zneuctění Lukrécie v Theater an der Wien. K hudbě i inscenaci lze mít jen málo okrajových výhrad, výsledek byl vynikající.
Před dvěma dny – 25. února – měl svátek Taras. Výročí připadající na tento nešťastný den úmyslně opomíjím a pro dnešní matiné jsem vybral rapsodii Leoše JanáčkaTaras Bulba. Hraje Česká filharmonie, diriguje Karel Ančerl. Jednotlivé části jsou Smrt Andrijova, Smrt Ostapova a Proroctví a smrt Tarase Bulby.
Kulisou pro nové uvedení Figarovy svatby v ND Brno se stala funkcionalistická vila Tugendhat. Šlechtu nahradili přistěhovalí mafiáni, služebnictvo personál z místních obyvatel. Koncepce je to sama o sobě neutrální, její provedení bylo mírně řečeno nepovedené. Opera má ale naštěstí i hudbu a v té se účinkujícím dařilo mnohem lépe.
Pastorálka je asi nejvlídnější symfonie zuřivě trpícího mistra, který otevřel klasicistní dveře k romantismu. Zkuste si při ní třeba představit, že venku není pořád zataženo a vlhko. Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 6 F dur „Pastorální“, NBC Symphony Orchestra řídí Arturo Toscanini (1952).
La Cenerentola čili PopelkaGioachina Rossiniho se v ND Brno už nějakou dobu hraje. Helena Lucić bude zřejmě zpívat ve verzi od autorova blízkého příbuzného:
Souboj Tankreda a Clorindy je dramatická kantáta, nebo snad operní scéna pro tři hlasy. Její dramatický účinek ale zatlačuje všechny diskuse o žánrovém zařazení do pozadí. Zní tak současně, že se ani nechce věřit, že ji Claudio Monteverdi, tento „Shakespeare a Michelangelo hudby“ (Miloš Štědroň), napsal už v roce 1624. Objevuje se několik novinek, jako použití pizzicata nebo tremola smyčců. Libreto pochází z eposu Osvobozený Jeruzalém Torquata Tassa, provedení řídí René Jacobs.
Šest účinkujících, čtyři písničky každý, tak bude vypadat první Open Mike v The Immigrant (8. února 2011). Jedno místo je stále volné, takže pokud máte tvůrčí a interpretační přetlaky, můžete se ještě přihlásit. Buď na Facebooku, nebo přímo v The Immigrant.
Myslím, že Modest P. Musorgskij na Moravě ani ve Slezsku nikdy nebyl, ale symfonická báseň nazvaná Noc na Lysé hoře nám prostě Beskydy evokuje, i když je to pitomost. Navíc kantáta Na Soláni ČartákLeoše Janáčka se k ní náramně hodí, takže se zeměpisnými maličkostmi při dnešním matiné rozhodně nenechte rušit. Musorgského hraje The Royal Philharmonic Orchestra, diriguje René Leibowitz. Janáčka orchestr FOK, Beno Blachut a Pražský filharmonický sbor, řídí Jiří Pinkas.
Symfonii č. 4 c mollDmitrije Šostakoviče pokládám za jedno z největších děl symfonické literatury vůbec. Nehraje se přitom zrovna často, což je zřejmě způsobeno především náročností provozovací i posluchačskou. Filharmonie Brno pod taktovkou Kaspara Zehndera se titánského díla ujala se zaujetím a velmi úspěšně.