„Měli jsme pro příští ročník festivalu Janáček Brno nachystaný podtitul Janáček a genius loci Brno. Tomu jsme přizpůsobovali i dramaturgii, jejímiž zásadními součástmi je Zázrak Heliany Ericha W. Korngolda a Šarlatán Pavla Haase. Člen dramaturgické rady festivalu přinesl tento podtitul do Filharmonie Brno, kde je dramaturgem, a ta ji použila jako motto pro příští sezónu.“ Tato pozoruhodná informace zazněla na dnešní tiskové konferenci k příští sezóně ND Brno z úst ředitele Daniela Dvořáka.
Folklor, jazz a klasický balet jsou v zásadě nesmiřitelné světy. Hana Litterová se ale v inscenaci Balady odpoutala od šablon i vyumělkovanosti a vytvořila společně se Zuzanou Lapčíkovou syrově působivé představení z moravského venkova. Ačkoliv nás folklorní hudba zavádí v myšlenkách spíš někam do dávné minulosti, jsem přesvědčený, že se pohybujeme na vesnici současné.
Eugen Oněgin v podání studentů JAMU nedopadl dobře, byť se v něm vyskytlo několik nadějných výjimek – především výkon ústřední dvojice Oněgin – Taťána. Kamenem úrazu ale nebyla ani tak neschopnost tvůrců inscenace a účinkujících, jako spíš dílo samo, pro začínající umělce příliš náročné. Jestli v tomto směru někdo selhal, tak především pedagogické vedení, které volbu nevhodného titulu vůbec připustilo.
Dnešní matiné je operní a reflektuje téma oběti, které je v době nadcházejících Velikonoc nejaktuálnější. Ifigenie v Tauridě je zřejmě nejucelenější hudební drama, jaké Christoph Willibald Gluck napsal, a učili se na něm všichni velcí hudební dramatici, včetně Richarda Wagnera. Představení řídí William Christie.
Záznam několika vystoupení na šestém pokračování Pecha Kucha Night v Domě umění města Brna. Kromě těch, která mě z různých důvodů zaujala, přidávám i to své – pro jistotu hned na začátek.
Hanebností a peněz není nikdy dost, příšerný projekt Vivaldianno pokračuje i letos. Ostudu sobě i všemu, co dosud dokázali, dělají: Michal Dvořák (ex Lucie), houslista Jaroslav Svěcený, kytarista Radim Hladík, hráč na didgeridoo Ondřej Smeykal a další.
Sbor Vox Iuvenalis chystá na 4. dubna 2011 koncert v Domě umění města Brna. Jeho lákavou i po všech stránkách lákající předzvěstí bylo krátké vystoupení v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku.
Kdo dnes nemohl nebo nechtěl na koncert sboru Vox Iuvenalis v Doubravníku, může si něco málo sborové i jiné hudby poslechnout alespoň virtuálně. Autorem pro dnešní matiné je Arvo Pärt, vybral jsem sedm antifon z jeho Magnificat, De profundis a Zpěv na paměť Benjamina Britttena.
Komorní opera hudební fakulty JAMU chystá k 60. výročí svého založení premiéru Evžena Oněgina. Výročí je kulaté, reklama barnumská.
Brněnský lunapark má koncept, kterému příliš nerozumím. „Prioritou akce je neotřelým způsobem představit pokud možno celému Brnu soubory brněnské nezávislé divadelní scény a zároveň propojit svět kavárenský se světem divadelním,“ říkají organizátoři na webu projektu (pozor, nejen infantilně vypadá, navíc vydává strašidelné zvuky).
Zápisník zmizelého, jehož autorem je Boris Klepal, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.
