Poslední koncert festivalu Concentus Moraviae už jsem poslouchal značně prázdninově. Omluvou mi budiž, že program tak byl do značné míry i poskládán – inteligentně sestavené a velmi dobře zahrané pasticcio umožňovalo zaujaté soustředění i uvolněné vnímání bez hlubokomyslného šťourání v detailech.
Zefiro Torna jsou posluchačsky velmi atraktivní sdružení, ale svému monteverdiovskému názvu zůstávají dlužni skoro všechno. Orientace na starou hudbu je spíš záminkou pro všehochuť poskládanou ze všeho možného, skupině chybí něco, co by takovou směsku esteticky zastřešilo a sjednotilo.
Pět hodin práce pro pět osmihlasých sborů, i tak by se dal charakterizovat workshop Roberta Hollingwortha ve shodě s číselnými hříčkami letošního ročníku Concentu Moraviae. Výsledek – provedení mše Ecco si beato giorno Alessandra Striggia pro čtyřicet až šedesát hlasů – jsme slyšeli v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Valticích týž den odpoledne.
Vystoupení vokálního souboru I Fagiolini v Předklášteří u Tišnova předcházel nejen mimořádný zájem, ale i ta největší očekávání – naplněna byla beze zbytku.
Sbor svatého Efraima ve mě vbuzoval dva střídavé pocity. Eklekticismus repertoáru a zvonečkové mezihry mě trošku iritovaly, ale lehká rozmrzelost vždy zmizela se samotným zpěvem. Provedení jednotlivých skladeb bylo perfektní.
Concentus Moraviae pořádá pravidelně i den pro rodiče s dětmi. Na ten letošní jsem se vypravil s nadějí, že alespoň jednu festivalovou akci beze zbytku pochopím, což se v zásadě povedlo. V rozlehlých zahradách lysického zámku bylo dost místa pro cca 500 návštěvníků, počasí vyšlo, já jsem si užil pěknou cyklojízdu a kromě jednoho neplánovaného výletu přes řídítka na hubu dopadlo všechno dobře.
V kostele Všech svatých v Rájci-Jestřebí se sešli Barbara Maria Willi a Doron David Sherwin nad partiturami z období vrcholné až pozdní renesance. V centru pozornosti byl dnes již v podstatě zapomenutý dechový nástroj cink.
V ponurém osvětlení gotického sálu… ale ne, nebyl to sál, ale kostel v Řeznovicích, osvětlení bylo přiměřené a nebyl gotický, ale románský. Gotická byla pouza harfa Hany Blažíkové a repertoár tvořený výběrem z Písní o Svaté Marii ze sbírky Alfonsa X.
Pokud si vzpomenete na libovolnou muzikantskou ctnost, můžete si být jisti, že jste se s ní na včerejším koncertu Accordone ve Slavkově u Brna mohli setkat. Tím bych mohl celé hodnocení fantastického večera uzavřít, ale přece jen se pokusím jej trošku rozvinout.
Boreas Quartett Bremen zahrál v barokním sále zámku ve Žďáru nad Sázavou koncert složený z hudby velmi staré a velmi nové. Technická úroveň mladých flétnistek je vysoká, sympatická je i snaha o dramaturgickou neotřelost, která by ale asi potřebovala o něco víc zkušenosti.
Zápisník zmizelého, jehož autorem je Boris Klepal, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.
