Na albu Index 0 nenajdete žádného guru nové hudby, ale kompozice mladých skladatelů. Podíleli se na něm Elizabeth Adams, Jack Callahan, Beau Sievers, Andrew C. Smith a K.C.M. Walker. Mezi ctiteli cageovského proudu v hudbě by ale mohli mít jméno interpreti. Duo String Noise tvoří houslisté Conrad Harris a Pauline Kim Harris, na smyčcové kvarteto je doplňují Dov Scheindlin na violu a Brian Snow na violoncello. Jednotliví hudebníci jsou současnými či zakládajícími členy známých formací Arditti Quartet, FLUX Quartet, S.E.M. Ensemble, Orchestra of St. Luke’s a Ostravské bandy. Jejich počin můžete podpořit na Kickstarteru – podle výše příspěvku dostanete za odměnu děkovný dopis, download v mp3, vinyl, nebo vás pozvou na večeři a Andrew C. Smith vás pohostí vlastnoručně vařeným pivem. Pokud máte cestu do Brooklynu, nenechte si to ujít.
Když je ticho zlé a suché, je potřeba do něj říznout. Písně z nového CD, které včera vyšlo do světa z Divadla Husa na provázku, by mohly být dobrým nožem, jak se k tomu album svým titulem hlásí. Není to ale spotřební kuchyňská kudla, kterou necháte válet v myčce mezi hrnky od snídaně, spíš pěkný zavírací nůž do kapsy saka či do kabelky.
Andrea Buršová, ilustrační foto, zdroj www.ossc.cz
Lukáš Sommer hrál včera v Galerii Ars své skladby pro kytaru, k nimž se připojil Vít Slíva s recitací vlastních veršů. Oba potom spojili své síly a koncert skončil kompozicemi inspirovanými konkrétními básněmi ze Slívovy tvorby.
Koncert pro klavír a orchestrJohna Cage zahájil večer věnovaný velkým kompozicícm pro sólové nástroje. Vlastně jsem na rozpacích, co o koncertu napsat kromě toho, že to byl zážitek naprosto strhující a ojedinělý po stránce dramaturgie i provedení.
Provedení opery Many Many WomenPetra Kotíka naštěstí nesmetl hurikán Sandy, alespoň ne úplně. Bez komplikací se ale uvedení neobešlo, festival musí čelit mnohým nečekaným překážkám. Původně mělo být dílo provedeno v celé délce (přes pět hodin) v Paula Cooper Gallery. Ta je ale stále bez proudu, takže musel být večer přesunut ve zkrácené podobě do The Invisible Dog Art Center. Po stránce prostředí samotného se nestalo nic, horší to bylo s dostupností – metro mezi Manhattanem a Brooklynem stále nejezdilo. Musím ale podtrhnout, že na kvalitě provedení samotného ani na atmosféře celkově nebyla znát žádná nervozita, jednalo se o krásný hudební večer.
Z festivalového programu se po průletu hurikánu Sandy stala tak trochu „music of changes“, především z hlediska organizace. Do Bohemian National Hall se nedokázali dopravit členové Talujon Percussion, takže se musel dávat narychlo dohromady náhradní program – alespoň částečně. V ohrožení se také ocitlo uvedení opery Petra Kotíka Many Many Women, protože Paula Cooper Gallery zůstala bez proudu, takže je potřeba najít náhradní prostor. Doufejme, že se to podaří – uvedení tohoto pětihodinového opus magnum patří ke klíčovým událostem festivalu.
Nová díla skladatelů na vzestupu byla provedena v sídle S.E.M. Ensemble ve Willow Place ve velmi komorním prostředí. Na návštěvě se určitě podepsal blížící se hurikán, respektive nefunkční metro. Lidí sice vzhledem k okolnostem přišlo nad očekávání, ale přece jen se většinou jednalo spíš o uzavřenou společnost provázanou osobními vztahy. To sice není na večerech mladých skladatelů nic zvláštního ani za příznivějších okolností, jen se člověk určitě nesmí nechat zmást reakcemi publika, v němž sedí autoři, interpreti i jejich známí a podporují se vzájemně. Je to pochopitelné, milé, ale je třeba to mít na paměti.
Meditativní nálady, koncepční kompoziční přístupy i vizionářský závěr obsahoval večer, v němž FLUX Quartet provedl skladby soudobých skladatelů. Na vysoké úrovni, bez dramaturgických i interpretačních kompromisů.
Potká Schubert u baru Sinatru… to není začátek vtipu, ale estetické východisko pro cyklus písní Out Cold, který měl světovou premiéru v Brooklyn Academy of Music. Autorem je Phil Kline, skvěle jej provedl Theo Bleckmann s American Contemporary Music Ensemble.
Písně Williama Byrda s doprovodem consortu (nebo chcete-li rodiny) viol da gamba jsem vybral pro dnešní nedělní dopoledne. Byrdovým o generaci mladším současníkem byl William Shakespeare, jehož dramatické dílo je obecně jistě o mnoho populárnější. William Byrd si však zaslouží přinejmenším stejnou pozornost. Zpívá Emma Kirkby, hraje violové sdružení Fretwork.
